Velké Karlovice: za frgálem, ovcemi i mořem do nejdelší obce u nás
9. 8. 2011
„Teď mě, prosím, omluvte, musím zvonit poledne.“ Mladá průvodkyně na chvíli opouští skupinu turistů, kteří v jejím doprovodu obdivovali interiér starého dřevěného kostela, a za zpěvu modlitby rozhoupá kostelní zvon. Fotoaparáty náhle zůstávají „němé“, nikdo se ani neodváží rušit křehké kouzlo okamžiku. Takové jsou Velké Karlovice.